V Disneylandu s gotikama

Před pár týdny jsem byl na 12. ročníku „Dnu netopýrů v zábavním parku“. Nikdo by z toho názvu neuhodl, že je to den, kdy se sejdou stovky gotiků v kalifornském Disneylandu a užívají si zvrácenou zábavu. (Hele, ale trochu vážně… Kdo se tomu rozhodl dát tak blbej název?) Hlavní událostí dne bylo několik fotek pořízených u Popelčina zámku. Každý pro tento okamžik zaujal adekvátní postoj. Ten týpek uprostřed v tom fialovém hábitu ale nevypadal, že by chtěl někomu ustoupit a udělat mu prostor. A tohle je to místo, kde se fotilo. Řekněte „sý…“ no, vlastně radši řekněte nějakou alternativu – třeba „Kreeeev!“
Nemohl jsem jít dál, abych je vyfotil všechny, ale snad si z téhle fotky uděláte obrázek o tom, kolik tam bylo lidí. Já bych počet přítomných gotiků odhadoval na: víc než sraček. Tyhle čapce se v parku neprodávaj, musíte si je objednat online. Ten den jsem se naučil jednu věc: gotikové jsou velmi organizovaní. Tahle holčička neměla nejmenší tušení o tom, co se to tam dělo. Myslíte si, že se koukla na Donalda a Mickeyho a pomyslela si, že i oni se takhle oblékají do Disneylandu? Pokud nejste 85letá žena, která nemá vlastní televizi, jsem si docela jistý, že už víte, že gotikové jsou homogenní subkultura. Jsou to normální lidé, jenom se oblékají jako telata a říkají, že ostatní se oblékají jako telata. Jo… a taky předstírají, že jsou děsně udělaní do tmavých barev. No, někteří jsou možná opravdu udělaní do tmavých barev a nepředstírají to – nevím. Kromě množství černé a hodně věcí Nightmare Before Christmas je jediný opravdový rozdíl mezi gotikama a „normálama“, který jsem zaregistroval – když gotika požádáte, aby vám zapózoval, je z toho fakt nadšenej a dalších několik minut poté je spokojený sám se sebou. „Normál“ je celou dobu nasranej. Třeba tato gotička, kterou jsem fotil. Když jsem ji vyblejsknul, dala mi svoji vizitku: Byl to vážně zvláštní pocit dostat tohle od někoho v Disneylandu. Ale jinak to vypadalo, že gotici nechtějí vzít útokem Růženčin hrad a vystačí si s normální Disneyho zábavou. Jako je třeba jízda v šálcích… A překvapivě nikdo z nich nešel do Strašidelného hradu pětkrát za sebou… Ale neuvěřitelné množství lidí bylo ochotných strávit 90 minut ve frontě na Vodní horskou dráhu. A taky jezdili v mrňavoučkých lodičkách… A někteří na sobě měli trička, jejichž nošení v blízkosti kolotoče s dětmi nebylo příliš vhodné… A někteří měli hooodně moc vrstev oblečení na to, jaké je v Kalifornii počasí v květnu… A někteří nakupovali kravinky z Příběhu hraček… A někteří tam byli s maminkami a poslouchali hudbu ze sluchátek. Z velikosti téhle fotky to asi nepoznáte, ale já vás ujištuju, že ta vlevo je opravdu její matka-gotička. Později toho dne proběhlo druhé focení – tentokrát pro děti. Pravděpodobně proto, aby ty děti byly po deseti letech schopny podívat se na fotky a říct si, že už nikdy nebudou mluvit se svými rodiči.

„Děcka, koukejte sem!“ Vážně je mi líto, že vás rodiče takhle oblékli. Tedy, pokud se vám to nelíbí. Pokud se vám ten styl líbí, tak je to asi fajn… aspoň myslím.

Och. Toho dne bylo i zatmění – což je asi důvod proč na ten den pořádali slezinu.

Nejsem žádnej expert na focení zatmění (což byste asi sami odhadli z předešlé fotky), ale jsem si dost jistej, že jim z těhle snímků nic nevyleze. Na sklonku dne se konalo ještě jedno focení na schodech Strašidelného hradu. Ale tady už byl můj pohár téměř plný a já si uvědomil, že jsem dostatečně přegotikován na několik týdnů, tak jsem se otočil na podpatku a šel domů. Když jsem odcházel, prošel jsem kolem téhle nádherné ženy. Viděl jsem dokonce nějakou dámu, která si před ní doslova kryla oči – asi aby ji neuhranula. Byl to úžasný pohled. Dlouhý příběh ve zkratce: Gotici + Disney = Zábava na celý den!