Proslulá fotografka Jill Freedmanová věnovala svojí životní kariéru dokumentování lidí a subkultur pohybujících se na okraji americké společnosti. V roce 1971 se vydala na cestu po východním pobřeží s kočovným cirkusem Clyde Beatty – Cole Brothers, odkud pochází tyto fascinující snímky. Veškeré obrazy vznikaly díky analogovým technologiím poplatným době pod červeným světlem temné komory. Výsledná série se na dlouhá léta ztratila pod nánosy prachu, aby se znovu jako zázrakem vynořila v novém tisíciletí.
Reklama
Cirkus ztělesňuje všechny naše nejdivočejší představy vznikající v naších křehkých mozcích u sklenky vína po třetí hodině ranní. Křehkou fantazii doprovází kočovná poetika, nezachytitelný a prchavý moment neustálého cestování. Osvobození od světa plného účtů, dětí a kreditních karet, vymanění ze systému a nastolení vlastního světonázoru. Tak si žijí cirkusáci.
Cirkus připomíná dětství: Je to celoživotní oslava toho, že jsme stále naživu, kouzelné místo plné tajemství, výmyslů a dětského nadšení. Cirkus je místem, kde se představy a sny zhmotňují a naplňují. Voní po dobrodružství a láká své návštěvníky divokou a nekonečnou fantazií. Svět bez hranic, dokonalejší verze reality, kde muži jsou bohatší, ženy krásnější a ať děláte cokoli, každý vám rozumí.Svět cirkusu se ztrácí v časoprostoru, degeneruje a kulminuje v nikdy nekončící oslavu těch nejvyhraněnějších lidských emocí – drama se mísí s humorem, vtipy a urážky s překrásnou hudbou, odvaha se strachem a zběsilostí. A to vše podtrhuje děsivá vizáž všudypřítomných klaunů. Díky své dokonalé bezvýznamnosti se v každém vystoupení nakonec stávají tou nejdůležitější osobou manéže. Malé děti zakleté do těl dospělých nalíčených mužů.
