Proč jsou kocoviny o tolik horší už po dvacítce

To byly časy… Jako náctiletá jsem byla absolutně neporazitelná. Byla jsem schopná pít a tancovat až do zavíračky, a pak jsem bez problému dorazila do školy v 8 ráno. Postupně se ale roky začaly načítat a kocoviny i lehká bolest hlavy se rozrostly do obludných rozměrů. Dneska si i po mírné noci připadám jako zmlácená.

Proč je kocovina s věkem horší a horší? Před zodpovězením této otázky nejdřív musíme pochopit, jak vůbec požívání alkoholu vede ke kocovině.

Alkohol má na tělo několik účinků a hodně z nich ovlivňuje vznik kocoviny – ne všechno je však důkladně prozkoumané. Bylo prokázáno, že se po alkoholu rozšiřují cévy v mozku a potlačuje se tak uvolňování antidiuretického hormonu. Důsledkem je bolest hlavy a dehydratace. Alkohol dráždí i žaludeční sliznici, což způsobuje nevolnost, zvracení a zvyšování hladiny zánětlivých mediátorů prostaglandinu E2 a tromboxanu B2. Jedná se o chemické látky spojené s nevolností, průjmem a překvapivě, bolestmi hlavy.

Proto se během kocoviny cítíme na umření. Kromě jiného alkohol také omezuje tvorbu glutaminu, přírodního stimulantu, což způsobuje únavu. Jak to, že se ale všechny tyhle projevy s věkem zhoršují?

Jako bývalou chemičku mě nezajímají přímé vlivy alkoholu na vznik kocoviny, ale jak ho tělo zpracovává. Aby se tělo zbavilo alkoholu, musí ho nejdřív přeměnit na acetaldehyd. A tady začíná nebezpečí: acetaldehyd je 10-30 krát toxičtější než alkohol a jedná se o známý karcinogen. Vypijeme-li alkoholu jen málé množství, játra acetaldehyd rychle zpracují do neškodného acetátu. Jenže tělo umí zpracovat jen dané množství acetaldehydu za každou hodinu. Při nadměrném pití tedy zůstanou v těle acetaldehydové zbytky, které poškozují buňky i tkáně a způsobují další efekty kocoviny.

Nepotvrzená teorie je, že s věkem jsou játra méně výkonná: snižuje se počet jaterních buněk a přítok krve se redukuje. Takže konzumujeme-li alkohol v nadměrném množství, acetaldehyd se v játrech nahromadí a s námi to pěkně zamává.

S věkem se také snižuje tvorba antioxidantů likvidujících toxické účinky alkoholu. Všechny tyto projevy způsobují, společně s fenoménem imunosenescence (postupné oslabování imunitního systému při stárnutí), že tělo není schopné odbourávat alkohol tak, jako v mládí.

S postupujícím věkem mohou hrát významnou roli i další faktory. V důsledku nižší tvorby spánkového hormonu melatoninu, starší lidé hůře spí a nadměrné pití alkoholu tomu nenapomáhá. Složení těla se s věkem také mění: v těle je méně svalové hmoty i vody, ale zato víc ukládaných tuků. Alkohol má totiž také menší pravděpodobnost se rozložit v tuku než ve svalu (víme, že olej a voda se dost špatně mísí). Naše cévy už také nemají tak vysoký podíl vody, a proto máme vyšší koncentraci alkoholu v krvi. A tak se stárnutím touha po flámu odezní, takže, když pijeme, už není naše tolerance tak vysoká.

Jak tedy můžeme kocovinu zmírnit? Existuje řada takzvaných "léku," včetně trendu pití hruškového džusu před alkoholem, doporučeno přímo australským CSIRO (Státní ústav pro vědecký a průmyslový výzkum). Bohužel je většina těchto zázraků v počínajících fázích výzkumu (jako třeba výše zmíněné hrušky) nebo se jedná o uplné blbosti. British Medical Journal zveřejnil v roce 2005 systematický přehled kontrolních testů zkoumajících mnoho potencionálních přípravků na kocovinu (včetně propanalolu, tropisetronu, kyseliny tolfenamové, fruktózy, glukózy, brutnáku, opuncie či přípravků na bázi kvasinek) a jejich výhody. Výsledek: nepomohl ani jeden.

Co si z toho tedy může odnést už ne tak mladý jedinec, který se chce opít? Nepít na prázdný žaludek a pít vodu mezi drinky i před spaním je dobrý začátek. Ale dokud nebude objeven nějaký zázračný lék, zaručený způsob jak zastavit hrůzostrašnou kocovinu prostě není.