Cesta do Fairmountu v Indianě je rovná a lemovaná lány kukuřice a přívody elektřiny. Tohle město se třemi tisíci obyvatel, kde byl vychován James Dean, stále nese jeho odkaz, 60 let po Deanově smrti v podivné automobilové nehodě ve věku 24 let.Fairmount, který je domovem i líné animované kočky Garfielda, oslavuje Deanův život a pozůstalost na každoročním James Dean festivalu a automobilové show. Do města mě znovu přitáhla (byl jsem na festivalu už v roce 2009) soutěž dvojníků, ale nemohl jsem celý den najít ani jednoho Jimmyho imitátora. Když už jsem to chtěl vzdát a zakotvit v jednom ze dvou lokálních barů nazvaném Gigant (reference k Deanovu poslednímu filmu), uviděl jsem typickou červenou bundičku a pečlivě ulízlé vlasy, a to může znamenat jen jedno.
Reklama
Scott Brimigion, herec, spisovatel, prodejce aut a profesionální imitátor Jamese Deana, přijel až z Kalifornie, aby se stal součástí soutěže. Dělá to dost dlouho a soutěž už vyhrál v předešlých letech.
Ukazoval mi horlivě svoje tlustý album se stovkami fotek sebe samého jako Deana v New Yorku v dešti, v autech, na motorkách, v kůži, v poli, jmenujte cokoliv. Jedné noci před pěti lety, se vzbudil ze živelného snu a celý to sepsal. Časem to přepsal v román nazvaný 8 křížů na čtyřech rozích ( 8 Crosses on 4 Corners) o strašidelný křižovatce, kde James Dean zahynul. Doteď věří, že to byl právě Dean sám, kdo mu sen podsunul.Celý den se poflakoval s Deanovým bratrancem a teď se připravuje na soutěž, která se má odehrávat přímo na hlavním náměstí.
Když jsme tam dorazili, hrála rocková kapela nazvaná James and Dean, zahrnující dva týpky pojmenované James Elvis a Dean Presley. Bylo u toho celý město. Kdosi říkal, že to je to nerušnější, co se ve městě kdy děje. Soutěž představila okolo deseti imitátorů, ale nikdo nesměřoval s okresními deanovskými manýry tam, co Scott. V jednu chvíli si sedl do golfového košíku, daleko od ostatních soutěžících a úplně utichl. Potom mi vysvětlil, že se modlil za jeho nedávno zeslulou matku o pomoc s usměrněním Jimmyho.Celou dobu, co jsem strávil se Scottem, zřídkakdy vypadl z role. Bylo to jako by červená bunda a brýle s obroučkami byly magická zařízení a vložily do něj Deanova ducha. Společně jsme šli do domu, kde herec vyrůstal. Plánem bylo poprosit o vpuštění do starého pokoje toho velkého muže. Zůstal jsem v pozadí a nechal mluvit Scotta. Přišel zpátky trochu smutný, zrovna minul pána domu. Možná příště. Potloukali jsme se po farmě a fotili. Scott měl na sobě Deanův outfit z Giganta. Objevili se i další fanoušci a tak Scott zapózoval pro několik snímků. Přijel i filmový štáb. Točili dokument o Deanovi a jeho fanoušcích, kterým se říká "Deaners".
Reklama
Soutěž neproběhla podle očekávání. Vyhrál nějakej týpek z Detroitu nebo odněkud. Jakmile vystoupal Scott na jeviště, slyšel jsem pár lidí stěžovat si, že je příliš vážný. Měšťáci chtěli zábavu. Ostatní soutěžící přivedli na pódium svoje děti a házeli do publika sladkosti. Jeden z nich si zkoušel sedat porotcům do klína. Někteří se prostě jenom oblékli jako tomboys z 50. let. Vyhrál to kluk s miminem a Scott se rozhodl, že bychom měli jít na pivo. Byl zklamaný a stěžoval si, že je město "příliš politické"- jeden z porotců byl očividně starý rival, kterého před lety v soutěži porazil. To úplně nepomohlo.
Jeho příští destinace je místo, kde Dean 30. září 1955 zemřel – křižovatka v Cholame v Kalifornii. Pořád měl na sobě tu červenou bundu, když jsem ho sledoval odcházet k autu, trochu loudavě, s kouřovým závojem táhnoucím se za ním.Všechny fotky:Reto Sterchi. Jeho práci můžete sledovat zde.__
