'Batman vs. Superman' jako paralela muslimské situace v USA

Recenze jsou všechny už snad vydané – kritici říkají, že _Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti _je__ fakt vážně špatnej film. Na recenze označující film za "mrzutý," "přeplácaný a absurdní," a "ostudu," odpověděl režisér Zack Snyder jednoduše, "Je to to, co to je." Batman Ben Affleck vypadal prostě zklamaně.

Ať je to jak chce, ten film neměl být hezký. Spíš byl zamýšlen jako nepříjemná kritika vlády a populární reakce na 11.září. V rámci toho Snyder vytvořil ten nejoriginálnější, vizuálně překvapivý a promyšlený film o superhrdinech za posledních x let. Spíš než že by byl nekoherentní, používá superhrdiny a jejich historické pozadí, aby přetlumočil šílenství Ameriky uprostřed hořkých soubojů a divizí.

Film začíná neskutečnou akční sekvencí. Pamatujete na tu velkou bitvu na konci Muže z oceli , kde to Superman (Henry Cavill) a Zod vyhrotí tak, že srovnají celou Metropolis se zemí? Tady Snyder pokládá otázku, které se superhrdinské filmy obvykle vyhýbají: A co všichni ti skuteční lidé v těch zbořených budovách? Snyder nám poskytuje obraz zachmuřeného Bruce Wayna zrychlujícího směrem ke kancelářím v centru města, jen aby přijel příliš pozdě. Waynova pochopitelná reakce je okamžitě nenávidět ty, kteří způsobili tolik smrti a destrukce, ale nedá si čas, aby viděl že Supermanovi (a.k.a. Clark Kent a.k.a. Kal-El) se podařilo ochránit zemi před ničemným Zodem. Wayne jen pozoruje mimozemšťany, co přišli z cizí země a přinesli svoje problémy na Americkou půdu. Pro něj je Kal-El úplně stejně trestuhodný jako Zod.
Jazyk používaný Trumpem, když říká, že zakáže Muslimům přijít do Ameriky nebo že by Amerika měla postavit zeď podél hranice s Mexikem a masově deportovat pracující bez povolení. Zničehonic, jsem viděl tohohle Kal-Ela s jeho arabsky znějícím jménem a mimozemským původem, jako symbol všech, kteří vidí hodnoty, jakým má Superman dostát – "pravda, spravedlnost a americká cesta"— snížené v éře, kde je na vzestupu nenávist.

Jako muslimský autor, hledám těžko protagonistu, který by mě reprezentoval v americkém filmu, ale Batman vs. Superman staví Kal-Ela do pozice nešťastné oběti, pošpiněné akcí druhých, považovaných za jeho současníky a spoluhráče.

Další scéna, odehrávající se v islámské pevnosti v Africe, také rezonovala. Co měla mít tahle událost společného se zničením Metropolisu, to se nikdy přímo nepropojí. Ale moje největší potěšení přichází od hrdiny dne, Kal-Ela, vyděděnce, který podporuje americký sen a způsob života dost na to, aby se bil za její vlajku, stejně jako spousty amerických vojsek. Tahle scéna posiluje tvrzení, že Batman v Superman je o zmatečném stavu, ve kterém se Amerika nachází od událostí 11. září. Vskutku, když se film vrací k tomuhle momentu, je to skrz objev novinářky Lois Lane (Amy Adams), že zbraně použité v téhle válce pochází z tajné úmluvy s korporací… Přesně jako říká množství skutečných příběhů o přistávacích smlouvách v Iráku pocházejících od státních úředníků. Přesto Lane nemůže příběh publikovat, protože voják, co by mohl její vyprávění potvrdit, není dost hloupý na to, aby se stal dobrovolně informátorem. A kdo ho může vinit, ve světě kde jde Chelsea Manning do vězení a Edward Snowden se musí odsunout do Ruska.

K battle royale slibované v titulu nedojde, diváci se po hořké wrestlingové srážce dočkají jen zklamání. Místo toho se nám dostane něco mnohem víc mezi řádky jako takové ideologické šachy mezi dvěma opačnými vizemi Ameriky. V jednom rohu stojí Metropolis, kde pracovníci posílají šeky domů svým mámám a oči jim vlhnou při vzpomínce a snech o Smallville, fiktivním městě s důrazem na víru, rodinu, komunitu a silnou mravnost. Na druhé straně je Gotham, strašidelný, mrzutý svět Bruce Wayna. Už od dob, kdy Tim Burton zgotizoval toho úžasně sentimentálního Batmana Adama Westa, Gotham se stal bezútěšným ve velkém, bezbožným místem, kde nejbohatší muž ve městě žije vlastně pod ním a jediná iluminace nebe přichází v podobě netopýřího signálů. Tenhle Gotham jen těžko může pojmout svět Metropolisu a naopak.

Snyder nebyl nikdy výjimečný zápletkou ani dialogem a jeho hlavním úspěhem je vyprávění tohohle příběhu skrz symboly (" Jsem komiksák," vysvětlil pro Yahoo). Skáče mezi sny, úvahami a akcí, takže některé ze scény narativně trochu skřípou, ale stanou se srozumitelnými, když se na ně pohlíží jako na metafory v moderním americkém diskurzu. Lex Luthor se stal symbolem internetové generace, kde je jeho hlavním cílem spíš než dělat zlo, zabavit se. Proč nemít bitvu mezi Batmanem a Supermanem o loly?

Jakmile se porozumí této sémiotice, dokonce i přestřelená druhá část filmu, kde musí Snyder připravit film Liga spravedlivých, přivést Wonder Woman a mít kolosální bitvu s Doomsday monstrem, dává smysl. Film směřuje k jedinému místu, kam by se příběh o světě po 11. září dal umístit - k polarizovanému zmatení, kde vzrůstá fašismus a nezáleží ani na tom, jak dobří vlastně jste. Pokud jste ze špatné planety, můžete být vyhoštěni. Ošklivý svět: místo pro skutečné kandidáty na prezidenta, schopné prosazovat zakázání příchodu Muslimům do Ameriky nebo nasazení ozbrojených jednotek v muslimských čtvrtích. V místě, kde jdou volby Trumpovým směrem, lidi jako já nebudou dále vítaní, než Trump dokáže "vyřešit to, co se děje."

Mnozí na film Batman vs. Superman nadávají právě pro tuhle přílišnou temnotu . I přesto pro mě se film vypořádal tváří v tvář s dřinou stále zlomené Americké společnosti, které Snyder nastavuje zrcadlo. Závěr Batman vs. Superman má daleko k tomu být pořádnou bryndou, jak někteří tvrdí, ale zavržením toho, čím se Amerika stává – místem, kde imigranti, hlavně ti nespravedlivě zkažení masovou destrukcí způsobenou jen několika málo z nich, nejsou nadále součástí životaschopného amerického snu. Snad Zack Snyder není tím, kdo minul zápletku, na rozdíl od všech ostatních.