Co má bílý rasismus společného s veganstvím?

Tento článek původně vyšel na VICE UK.

Jestli existovaly nějaké pochyby o tom, že jsou mezi námi bílí nacionalisté, rozplynuly se letos v létě, kdy se rasistická krajní pravice projevila v Charlottesville. Ale už dřív, s tím, jak hnutí známé jako „alt-right“ rostlo v online světě a proslulo svým antisemitismem a rasismem (nebo i hlasitou podporou Donalda Trumpa), se ho novináři i akademici snažili pochopit. Několik ultra pravicových leaderů poskytlo rozhovor do zásadních medií. A tak se začalo s pitváním v popularitě pravého křídla YouTuberů a zkoumáním přívrženců nejrůznějších pravic.

Ale nikdo si moc neuvědomil, jakkoliv zvláštně to zní, že mnoho bílých nacionalistů jsou vegani nebo vegetariáni. A není to jen zvláštní náhoda, ale výsledek jednoho ze skálopevných přesvědčení hnutí: konceptu „krev a půda“.

Tento slogan – z německého originálu blut und boden – byl zpopularizovaný Waltherem Darré v roce 1930 (přestože koncepty za touto frází můžeme vysledovat už v 19. století v hnutí Völkisch). Darré byl ministr zemědělství mezi lety 1933 a 1942 a vytrvalý obhájce zemědělské reformy v nacistickém Německu. „Krev a půda“ se staly mýtickým předobrazem německé identity, s důrazem na důležitost rasového dědictví (krev) a vztahu k zemi (půda). Bílí nacionalisté v Charlottesville skandovali tuto frázi nejen proto, aby hájili Spojené státy jako místo pro bělochy, ale i proto, aby ukázali, že běloši jsou rasově i duševně zakořenění v půdě Ameriky.

Romantizováním vnitřního spojení bělochů se zemí a přírodou podtrhuje „krev a půda“ také pojem rasové čistoty a ušlechtilosti. Stravovací závazky se pak stanou důkazem rasové nadřazenosti.

Adolf Hitler – jehož vegetariánství je všeobecně známo – určitě spojoval stravování s rasou. V knize Monology ve Vůdcově hlavním stanu 1941-1944, sbírce přepsaných Hitlerových monologů pocházejících z rozhovorů s jeho nejbližšími, obhajuje vegetariánství jako univerzální, přirozenou a zdravou volbu stravy a jako důkaz zmiňuje „rodové instinkty“ a dětskou „antipatii“ k masu.

Savitri Devi tuto myšlenku rozvinula dál. Devi byla řecká nacionalistka, která se stala prominentkou mezi Ariosofisty, skupinou s okultními tradicemi, která vytvářela mýty o Evropanech jako potomcích původních Árijců. Po druhé světové válce psala knihy propagující nacistický ezoterismus a etické vegetariánství. Používajíc hinduismus jako svůj primární vzor tvrdila, že „sobecké“ vegetariánství vynechává maso kvůli strachu z boží odplaty v posmrtném životě, zatímco „nesobecké“ árijské vegetariánství dokazuje kvality nadčlověka a rasovou nadřazenost tím, že se starají o blaho „všech“ vnímavých bytostí.

I když se může zdát, že se to zcela vylučuje – jak může někdo podporovat práva zvířat, ale popírat práva jiných lidí? – podpora zvířat a environmentalismu má v komunitách bílých nacionalistů dlouhou historii. Nacistická strana měla na příklad „zelené křídlo“, které usilovalo o environmentální reformu včetně organického hospodaření a zalesňovacího programu nebo o ochranu určitých druhů zvířat i rostlin. Spolu s Adolfem Hitlerem byl vegetariánem i Heinrich Himmler, který byl proti vivisekci a krutostem páchaným na zvířatech. V poválečné Austrálii vznikala hnutí organického pěstování, která spojovala představy o rase, národu, půdě a přírodě.

Pro tuto skupinu orientující se na stravu vedl pojem „krve a půdy“ k idealizované vizi árijského etického veganství jako součásti rasové čistoty a dědictví bělochů. Zromantizované veganství může posloužit jako vstupní brána k bílému nacionalismu nebo posílit jiná nacionalistická přesvědčení.

Tato ideologie přetrvává v kruzích bílých nacionalistů dodnes. Vezměte si na příklad Aryanism.net. Kromě článků o historii, filozofii a politice bílého nacionalismu má web celou stránku věnovanou veganství. V zaneřáděném prostředí plném citátů od Hitlera, Hesse, Devi a Josepha Goebbelse anonymní autoři píší, že veganství je „puncem autentického nacionálního socialisty“ a „znakem skutečné empatie a úrovně ušlechtilosti za hranicemi dnešních norem“. Nicméně, být veganem nestačí. Tato stránka stejně jako Devi neúprosně tvrdí, že Árijci by měli být vegani z etických důvodů, nejen kvůli zdraví nebo marnivosti.

Odmítají mainstreamové spojitosti mezi veganstvím a „pacifistickými hippy karikaturami“ a míní, že archetypem pravého vegana je árijský válečník. To se následně stává ospravedlněním pro „odvetné násilí“. Jen těm, kteří se vzdali „iniciátorského“ násilí v podobě jezení masa, je možno věřit, že se budou dostatečně mstít světu, který vnímají jako degradovaný. Árijci, kteří iniciují násilí tím, že jedí živočišné produkty, nejsou o nic lepší než jejich neárijští protějšci, a nejsou tak vhodní tvořit ze světa „lepší místo k životu“. V neposlední řadě Aryanism.net tvrdí, že běloši mají genetické předpoklady pro veganství, protože jejich předci byli farmáři, kteří, na rozdíl od shánčivých a masožravých Židů, jedli pouze obiloviny a zeleninu.

Tvrzení, že veganství je nějakým způsobem pro bělochy přirozené, bylo šířeno i bílým nacionalistou a hvězdičkou YouTube Jaymem Louisem Liardim. Svou YouTube kariéru začal v roce 2012 na svém kanálu, který nazval Simply Vegan (Prostě vegan). Zpočátku tento kanál odpovídal svému názvu – nabízel seznam knih vhodných pro vegany, důvody, proč přestat jíst živočišné produkty, a série videí o tom, co každý den jedl. Ale kolem roku 2014 a 2015 se Liardův tón změnil. Začal se hlásit ke kódu „válečníka“ ve spojitosti se svým veganstvím nebo kritizovat pasti moderní degenerující společnosti.

Na začátku roku 2015 přecejchoval svůj kanál tím, že pojmul veganství jako hledání své osobní pravdy, pravdy zavedené jeho evropskými předky: „To je moje krev, to jsou moje geny“. Nakonec se dostal od Simply Vegan ke kanálu, který obhajuje antiglobální a rasově separatistické postoje. Od té doby poskytl rozhovor pro Red Ice Radio a jeho vlog „Moje procitnutí: Globalismus vs. nacionalismus“ byl sdílen na NationalVangaurd.com – oboje jsou předními nacionalistickými médii.

Aryanism.net a Jayme Louise Liardi se můžou zdát jako výjimky ve většině. A i když ne všichni bílí nacionalisti jsou vegani nebo vegetariáni, v nacionalistických mediích existuje mnoho příkladů této stravovací filozofie. Na příklad Balaclava Küche (Vaříme v kukle), což je kanál na YouTube o veganském vaření, který patří do kukel oděným nacionálním socialistům z Hannoveru. Nebo Homefront, bílý nacionalistický magazín pro ženy, který se zaměřuje na domácnost a propaguje vegetariánské recepty pro árijské rodiny.

Veganství bílých nacionalistů může znít víc než absurdně, ale taky ukazuje, jak komplexní a hluboce zakořeněná tato ideologie je a jak atraktivní dokáže být pro nejrůznější publikum. Abychom mohli proti těmto rasistickým hnutím bojovat, musíme jim porozumět. Včetně toho, jak začleňují myšlenky, které si obvykle spojujeme s liberální nebo levicovou politikou. Různorodost takových hnutí by rozhodně neměla být podceňována.

Alexis de Coningová je doktorka mediálních studií na univerzitě Colorado Boulder, kde zkoumá reakční společenská hnutí a potravinovou politiku.