Šílíme z nedostatku zeleně ve městech?

Poslední dobou neposlouchám skoro nic jinýho než to, jak všichni utíkají před šedým městským stereotypem do zelenějších míst. „Alespoň k našim na chalupu, na tři čtyři dny, víš co. Ať se dám trochu dohromady." Někteří odvážlivci to kromě pár dnů na rodinný chatě zvládnou dotáhnout i do nějaký úplně jiný divočiny mimo naši republiku. A pak všem kolem povídaj o tom, jak načerpali nový síly a zregenerovali se. Ti, kterým se ze všemožných důvodů už nějakou dobu město opustit nepovedlo, jim jenom tiše závidí. Uchovat si zdravou mysl bez zeleně kolem je totiž zatraceně těžký.

Stačí se podívat na pár vědeckých faktů a zjištění. Přítomnost zelených ploch v našem okolí nám umožňuje vnímat střídání ročních období, což je ostatně rytmus, podle kterýho by se v ideálním případě mělo řídit celý naše tělo. Nemluvě o tom, že veškerá zeleň má schopnost odfiltrovat většinu škodlivých látek z ovzduší. Konkrétně například ozón a nejrůznější oxidy, zkrátka to, co by nás normálně ve větším množství otrávilo. Mimo filtraci vzduchu zeleň produkuje samozřejmě i další kyslík, a co je obecně mnohem méně známo, taky vyrovnává teplotní extrémy. Stromy zvlhčují vzduch, což během letních veder napomáhá k přirozený regulaci tepla, v zimě jsou naopak schopný bránit tepelným ztrátám. A jako bonus – zeleň funguje taky jako skvělá zvuková izolace.

Když je ta příroda teda takhle geniální, proč je jí ve velkých městech takový nedostatek? Odpověď na tuhle otázku není těžký najít – protože peníze. Protože developerský projekty. Protože příroda zabírá místo novým budovám. Taky proto, že přítomnost zelených ploch může narušovat základy. A když už chcete nějakou tu zelenou plošku ve městě přece jen udržet pohromadě, taky vás to bude něco stát. A hlavně – parky vám žádný peníze nikdy reálně nevrátí. „Jenom" zkvalitní fyzický i mentální zdraví místních obyvatel. Což často pro některá města nebývá dostatečnou motivací.

Není proto překvapivý, že měšťanům čas od času (a ve výjimečných případech i soustavně) z absence zeleně v jejich okolí trochu hrabe. Celkově zrychlený životní rytmus, typický právě pro velkoměsta, by byl určitě lépe zvladatelný s nějakým tím stromečkem v těsný blízkosti. Vědci totiž přišli na to, že zelená barva působí nejen uklidňujícím účinkem, ale dokáže taky srovnat krevní tlak. Jinými slovy – pokud vás někdo vytočí k naprostý nepříčetnosti, taková procházka zelenající se oblastí by měla průtok vaší krve vrátit zpět do zdravých hodnot. Co ale dělat v případě, kdy za nejbližším lesíkem musíte jet na konečnou tramvají a pak ještě tři zastávky busem? Jedině vztekat se v objetí asfaltu a panelů.

Nehledě na to, že takový romantický banality, jako je s přírodou neodmyslitelně spjatý štěbetání ptáků a zvuk větru v korunách stromů, spolehlivě hodí do klidu i toho nejvíc vystresovanýho životního cynika. Navíc, jak už jsem zmiňovala výše, dostatek zeleně ve městech reguluje teplotní výkyvy. Ty se na psychice měšťáků podepisujou hlavně v létě, kdy v sobě ulice zadržují teplo. Pocítili jste někdy během léta v odpolední špičce na nejrůznějších dopravních uzlech tu agresivní atmosféru? Nejednalo se pouze o váš subjektivní prožitek. Studie totiž dokládají, že kumulace tepla ve městech vede právě ke zvýšené agresi u lidí. A taky k impulzivnějšímu jednání. Obecně pak města vyvolávají v lidech kromě agrese taky únavu, přeplněný ulice navíc zhoršují paměť.

Pokud i vy žijete ve městě a výše popsaný symptomy jsou vám důvěrně známý, nezoufejte. Jako všechno, i nepřítomnost zeleně můžete využít ke svýmu prospěchu. Hned zkraje se dá tahle skutečnost použít jako omluvenka v situacích, kdy jednáte iracionálně – buď jste agresivní z přílišnýho tepla, nebo vám chybí životní harmonie, protože nemůžete denně posnídat v trávě. Za druhý – vědci přišli i na to, že lidi ve městech jsou mnohem míň náchylný k impulzivnímu utrácení. Vaše peněženka tudíž zůstane ušetřena nájezdů, kterej po příjezdu do města zažívají peněženky lidí žijících v těsnějším vztahu s přírodou. Za třetí – vědci se ve prospěch měšťáků vytasili se zjištěním, že „nehostinné" městské prostředí vede u lidí ke zvýšení kreativity a schopnosti přicházet s nejrůznějšími inovacemi. A za čtvrtý, vždycky, ale úplně vždycky máte skvělou záminku, proč z města vypadnout. Tak to jednou začas taky udělejte.

Foto: Hannah Saleh