Ve starém Egyptě bylo nejvyšším možným trestem zapomnění. Tedy nejen zbavení života, ale i vymazání z historie, absolutní zákaz pro všechny kdykoli v budoucnu zmiňovat byť jen viníkovo jméno, dokonalé popření existence. Ten stíhal ty nejhorší vrahy dětí nebo rodinných příslušníků.Takový trest dnešní právní řády díky mediím nemohou uložit. Dochází tak k absurdním situacím kdy hajlující Anders Breivik zdraví skrz stránky novin pozůstalé svých 77 obětí. Hranice mezi veřejným právem na informace a touhou po senzaci je tenká.
Reklama
Točit film o psychicky narušené masové vražedkyni, navíc regionální "celebritě" (příběh Hepnarové je v Čechách dobře znám a existuje na něj řada kulturních odkazů, například Hrabalova kniha Ponorné říčky), na mě až do zveřejnění traileru působilo spíše jako touha šokovat. Pak jsem ovšem tu vynikající upoutávku shlédl. Zaujala mě především uhrančivá představitelka hlavní role Michalina Olszańská. Těšil jsem se na její niterné podání nemocné duše a od autorů očekával psychologicko-dokumentární rozbor událostí přesně ve stylu Trumanova Chladnokrevně. Dopadlo to samozřejmě trochu jinak, ale přesto skvěle.Již od začátku film zaujme kompozicemi v jednotlivých záběrech. Úsporně vyprávěné scény z Olžina života nejsou vyjma taneční sekvence známé z traileru podbarveny hudbou, což dodává filmu na syrovosti. Trochu mě rušil podivný dabing (většina výkonů herců je předabovaná), ale později jsem toto odtržení obrazu a zvuku chápal spíše jako přednost, jako určitý puristický výsostně filmový fetiš.Kameraman přichází s řadou skvělých nápadů, já ocenil především gradaci scén řízení automobilů snímaných v detailu svrchu. Takto je podána i scéna útoku na bezbranné chodce, najednou je v tom něco děsivě rutinního.
Herecký výkon Michaliny Olszańské připomene slavné fyzické proměny Christiana Balea nebo Daniela Day Lewise. Kvůli roli výrazně zhubla, změnila způsob chůze a držení těla, stává se tak děsivým pavoukem s tváří připomínající mladou Natalii Portman po nějakém ošklivém traumatu. Těká hlubokým pohledem a utápí v cigaretovém kouři své dokonalé mikádo. Autoškoly můžou po prvním týdnu projekcí očekávat nával 12letých emařek toužících po řidičském oprávnění skupiny C, protože Olga bude jejich nová módní ikona.
Reklama
Přestože je tedy Olszańská vynikající, dozvídáme se hlavní motivaci a myšlenkové pochody hrdinky hlavně z čteného textu jejího deníku, což trochu zamrzí.Ve chvíli kdy věrně k "historickým událostem" likviduje Hepnarová svůj milovaný Trabant tak trochu chybí důvod, proč to hrdinka vlastně dělá. Navíc když v něm předtím prožila velmi uspokojivý lesbický sex.
I když by se dalo podobných otázek vznést více, není to podle mě důležité. Film totiž mistrovsky vykresluje normalizační éru a jakoby především tomuto společenskému klimatu kladl za vinu děsivé události z 10. července roku 1973. Bylo to totiž zrůdné období normalizace, které stvořilo pokřivené monstrum jménem Olga toužící zničit společnost. Monstrum senzitivní tak , že vycítilo svou "vadnost", ale bylo si dobře vědomé i "vadnosti" podivné společenské konstelace, v níž je nuceno žít.Nakolik může být vražedný útok cílený na civilní obyvatelstvo aktem vzdoru společenskému útlaku je v dnešní době velmi nebezpečné vůbec zvažovat, takový čin je samozřejmě nutné odsoudit vždy. Je i celkem logické, že podobná diskuse nenastala i bezprostředně po zadržení Hepnarové v době tuhého socialismu.Sice se šeptem šířili zvěsti o tom, že útok má politický charakter a odkazuje k pětiletému výročí pražského jara, ovšem nikdy se to neprokázalo.
Po shlédnutí filmu si spíše pohrávám s myšlenkou, zda-li by k té hrůze muselo skutečně dojít, kdyby Olga žila v demokratické společnosti svobodných lidí, nekřivených stranickou propagandou, nezhrublých strachem a tesilem. Společnosti bez bytových jader, chemlonu a Husáka. Třeba by potkala dobrého psychiatra a mohlo to dopadnout jinak.Spánek rozumu plodí monstra, totalitní režimy plodí masové vrahy.I Jan Gemrot se společně s celým VICE stěhuje na nové stránky, tak je nezapomeňte "olajkovat", ať vám 2. dubna najednou nezmizíme ze života.
